UMPRUM aneb klauzury ve Veletržním paláci

Konání: 27.1.-2.3.2014

Místo:Veletržní palác, mezipatro

Vstup: zdarma

Ano, klauzury Vysoké školy uměleckoprůmyslové patří mezi nejoblíbenější. Každý semestr studenti vystavují v budově své školy a každý semestr je tato výstava vyhledávána nejen studenty, kteří se zajímají o umění.

Tato vysoká škola je známa tím, že se na ní dá těžko dostat. Buď vás vezmou na první pokus, nebo až na počtvrtý. Otázkou ale pak zůstává,  když Vás vezmou ve 26 letech a před Vámi je dalších 5 nebo 6 let studia, jestli Vám to za to stojí? Bude vám přes třicet, budete mít vystudovanou školu, kde dostanete titul akademického malíře a co pak? Ano..co pak. Budoucnost umělce je velmi nejistá, přesto se na tuto školu hlásí každý rok stovky studentů. Proč? Je to něco jiného než sedět v posluchárně  celý den, tady můžete tvořit, potkávat se s lidmi, kteří jsou zajímavý, po celé škole voní terpentýn, na chodbách se kouří, popíjí , maluje až do rána, nehledě na večírky, které se tu pořádají pod pojmem-vernisáž.  I pejskům tu není vstup zakázán..ano zní to fakt dobře.

Přesto otázkou zůstává, proč úroven žáků nebo školy nebo čeho vlastně, tak klesla? Ještě před 8lety klauzury na UMPRUM byly fakt něco. Kresby byly kresbami ,ne čmáranicemi, kterým dal student nějaký tajuplný název s odkazem , že je to metafora na tohle a na tohle a když to v tom nevidíte, vaše chyba.

Co se týče veškeré projekce čehokoli, to asi bylo i před osmi lety průšvih. Nevím..Vás baví koukat se na někoho nebo něco , co vydá jeden pohyb za 5 minut a za celou dobu " projekce" se nic nezmění. Ano, i to se nazývá umění...Dnes se vlastně všechny blbosti skrývají pod pojmem umění. Proč ne?

Móda je tu taky...no já nevím, předpokládám, že studenti, co už mají něco za sebou, by mohli udělat něco víc, ukázat že šít umí... Přijde mi, že se tu s oblečením děje to samé jako s obrazy...je to čím dál více nějaká patlanina, která má člověku vyrazit dech, protože je prostě hustá, jiná, ne mainstreamová...ale to, že se to nedá nosit ani náhodou ,ani se na to koukat, nebo aspoň  ukázat, že ten člověk umí šít aspon trochu....

Ateliér ilustrace a architektury je stále tak nějak stejný, tam se to snad propána nedá nijak ušuftit..

Výstava ve Veletržním paláci je ale celkem normální. je to výběr studentů, kteří nejspíš zastupují ateliéry v konečných ročnících..informace zde nebyly tak nějak na očích. Takže si člověk může jen domýšlet.

Výstava ale potěší, nevidíte totiž všechny patlaniny dohromady, ale jen pár v jednom patře:-). S radostí musím uznat, jelikož je tento blok věnován módě, módě a jen módě, že mne potěšila hlavně Lay Sedláková, která je hned na začátku výstavy, takže dostanete dojem, že celá výstava je fajn. Lay zde vystavila hlavně kabátky, které jsou vyrobeny z polatexovaného materiálu, z kterého se velmi špatně šije. Ona zde bravurně dokázala, že šít umí, použila zde prvky haute couture, takže kolekce doopravdy má co dělat s Vysokou školou. Vtipně  celý outfit zkombinovala jak barevně, tak materiáně. Kabátek bych si určitě koupila, takže to je dobré znamení. Také je doré znamení, že ten kabátek je vypasovaný a se střihem, co lahodí postavě...ne neforemný baloňák, nebo pytel, který tak s oblibou dělají čeští návrháři.

Další, ketří se věnovali módě byli Antonín Šimon, který si zvolil téma- Zrcadlo má dvě tváře ( ale nepoznala jsem, jak nadpis má co dělat s tématem, kterému se věnuje a to je povídka o chlapci, který musí kvůli rituálu nosit ženský kroj. Antonín tak studuje pocity chlapce, který musí proti své vůli nosit několik vrstev dámského oděvu. Outfity jsou vlastně zkombinovné pánské obleky s prvky ženského oděvu...No, na poslední ročník bych čekala doopravdy VÍC a i proto, že Antoní Šimon je doopravdy šikovný student ve svém oboru.

Vtipný byl pak Filip Jakub s názvem Candy Yunn, který si vyhrál s tématem moderních čarodějnic. Outfity byly hravé, zábavně, barevné..nebál se kombinovat šílené materiály a střihy a povedlo se mu to. Aspoň to potěší oko.

Marie Petráková měla vystavené 3 páry bot..Hm, hm...co k tomu dodat? Vím, že asi bude těžké udělat boty...Boty, co by vypadaly jako od Prady..Já nevím, tohle asi nebude můj styl, tak to komentovat nebudu, ale ty boty byly hezky udělané, to jo. Já jen nemám ráda boty na vysoké podrážce a podpatky, které jsou prapodivně rozšířené do tvaru A.

Vrcholem módní výstavy pak byla Jolana Sýkorová, která vystavovala plátěné tažky. Tato Jolana Sýkorová musí být velmi šťastná dívka, jelikož tyto tažky dělala pro pánskou kolekci The Room by Basmate. Tyto tažky jsou dnes celekm módní a já chápu proč. Když ji nemáte místo kabelky do divadla, tak proč ne? Můžete si pohrát a nosit na nich vlastně cokoli.. Ale Jolana, studentka Vysoké školy umělecké..ta to vzala z gruntu! Tažky obatikovala a pak na ně nastřikala sprejem( furt se musím ptát ...co se stane, až je budu chtít vyprat.. teda, kdyby se nějakým nedopatřením dostaly ke mně do skříně) vrstvením samy na sebe a pak na ně nastříkala písmenka firmy, pro který  je dělala. Ano, velmi těžká práce, hodna výstavy v tomto paláci. Ale vlastně proč ne, když se to chytilo, že???

Nechtěla jsem moc rozepisovat ostatní obory, ale zkrátka musím pochválit v P.S. Renatu Hovárkovou s tématem - Jak bude vypadat písmo v roce 2113? Velmi vtipné, svěží a bylo vidět, že si s tím dala doopravdickou práci. Víc říkat nebudu, až půjdete kolem, stavte se, je to jen hodka času, třeba Vás to nějak inspiruje!